Tuesday, January 09, 2018

Ztrácím naději, že to bude někdy lepší.. Ta bolest hlavy mě udolává.. Občas se lepší, ale nemizí..
Snažím se o sebe s láskou pečovat, myslet na všechno, co ještě funguje, co jde, co můžu, co je v mém životě dobře, co mám, co je v pořádku a co mi dělá radost.
Nepřehlížet to dobré kvůli tomu špatnému. Ale je to neuvěřitelně těžké. Vyčerpávající. Někdy mám pocit, že plavu proti proudu. A že by bylo o tolik snazší prostě podlehnout..
Vůbec nevím, co mám dělat. Cítím se ztracená.. Občas mám pocit, že je všechno proti mě, že se proti mě snad osud spykl, že si prostě nezasloužím kousek štěstí. Ale zároveň vím, že ho mám spousty, jen si ho nedokážu pořádně užít, nebo vůbec uvědomit.
Snažím se nahlas pojmenovávat své strachy, aby nade mnou neměly moc. Hrát si. Dělám vše, jen abych se cítila alespoň trochu líp. A chvilku to i funguje. Ale pak se něco stane a bolest je zpět. A začínám zase od začátku..

No comments:

Post a Comment