Sunday, January 07, 2018

Přesvědčuju se, že věci, co mě napadají, jsou jen myšlenky, ne pravda. Snažím se soustředit na to, co vím. Třeba to, že mě bolí hlava. Už zase. Nezabírají ani prášky proti bolesti. Ale říkám si, že to má pozitivní dopad. Protože mě to nutí dělat věci místo přemýšlení. A protože to vidím jako způsob, jak si ulevit od úzkosti, jsem nadšená, že můžu něco dělat, nevnímám to jako povinnost. Nutí mě to zabývat se realitou. A vybírat si takové myšlenky, které mě posilují, ne sráží. Protože nevím, může to být tak i tak. Ale nejvíc mě vlastně ubližuje ta myšlenka, ne ta situace. Učím se dávat si lásku sama, když mám pocit, že se mi jí nedostává. Člověk by v tomhle stavu vážně ocenil podporu a někdy místo ní dostane výčitky. A to vážně nepomáhá. Ale co se dá dělat? Posiluje mě to, když se i s tímhle dokážu srovnat. Dostat se z toho sama.

No comments:

Post a Comment