Saturday, January 06, 2018

Někdy mám strach, že se zblázním. Že se to bude postupně zhoršovat. Protože, ať dělám cokoliv, pořád přemýšlím stejným způsobem, jen se mění obsah. A nevím, jestli je to vůbec něco, s čím se dá něco dělat. Pořád doufám, že to nějak zvládnu, ale třeba to není něco, co se dá zvládnout. Třeba je to prostě nemoc a skončím v blázinci nebo na prášcích, aby se činnost mého mozku alespoň trochu kontrolovala. Vím, že tohle jsou přesně úzkostné myšlenky. A že jim nemusím věřit. Učím se myslet na věci, které mě posilují. Problém je, že si ale zároveň uvědomuju, že nikdo doopravdy neví, jak to je a že si tak trochu lžu, abych se cítila líp. Na druhou stranu, pokud mi to dělá dobře, stojí to asi za to, ne? Zase mě bolí hlava. Myslím, že bolí, když začnu moc přemýšlet, takže končím. Jen jsem tohle ze sebe vážně chtěla dostat.

No comments:

Post a Comment