Tuesday, February 02, 2016

Cesty z úzkosti a deprese

Chtěla jsem původně psát o tom, jak jsem se vyhrabala z deprese. Založila jsem na to i zvláštní blog, ale nakonec jsem zjistila, že se o tom píše strašně těžko. Ovšem, jak jsem sepsala nějaké body o návratu Domů, uvědomila jsem si, že to jde ruku v ruce. Cesta z deprese totiž vyžaduje návrat Domů. Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi nějaké postřehy sepsala a myslím, že jsem připravená je sdělit, takže tady jsou:

1. Dělejte něco

Cokoliv. Začněte něco dělat. Alespoň vstaňte z postele. Najezte se. Ukliďte si v pokoji. Čím víc toho zvládnete, tím víc zjistíte, že zvládnete. Chce to udělat ten první krok. Bez prvního kroku nemůže cesta nikdy začít.

2. Chvalte se

Hodně. Za všechno. Žádný krok není malý. Vstali jste dnes z postele? Výborně! Dali jste si snídani? Úžasné! Došli jste do školy? Skvělé, můžete si blahopřát! Myslím to naprosto vážně. Je potřeba se pochválit za každý malý krok. Nikdo to za vás neudělá. A vy tu podporu potřebujete. Začínáme cestu k sobě – musíme se podpořit sami.

3. Vyhledejte pomoc

Nikdy není pozdě říct si o pomoc. Pamatujte si, že to není hanba. Neprohráli jste boj se životem. Nejste trosky. Naopak, přiznat, že potřebujete pomoc, vyžaduje velkou sílu charakteru. A fakt, že s tím chcete něco dělat, už je krok na cestě. Lidí, kteří jsou ztracení, je víc, než byste si mysleli. A vy nejste tak pokažení, jak se bojíte. Určitě vás nepošlou do blázince. Myslíte si, že vám nikdo neporozumí, ale psychologové jsou na to trénovaní. Nemusíte se jim bát cokoliv říct, jejich práce je poslouchat a nesoudit.

4. Nenechte se odradit neúspěchem

Je možné, že si s psychologem nesednete. To se stává. Hledejte dál. Děláte to pro sebe, má vám to pomoct. Zasloužíte si nejlepší péči, kterou můžete dostat. Osobně nepreferuju psychiatry, protože si myslím, že léky problém neřeší, jen ho potlačují. Ale pokud vám radši vyhovuje nějaký alternativní léčitel, běžte do toho!

Je možné, že vám bude připadat, že se neposunujete dost rychle. Že neuvidíte žádný pokrok. Nenechte se tím vystrašit. Hlavní je to, že máte odhodlání s tím něco dělat. Pokud s tím něco děláte, pokud to nevzdáváte, pořád jste na cestě. Hodně štěstí!

5. Vyvíjejte aktivitu

Jakmile zvládnete fungovat v mezích běžného života (vstát, najíst se, upravit se apod.), začněte s nějakou činností. Jakoukoliv. Na věnování se tomu, co vás opravdu naplňuje, máte čas. Začněte cvičit, vařit, žehlit, skládat origami…cokoliv. Doporučuju si ze začátku vybírat nenáročnější věci jako umývání nádobí. Nepotřebujete se cítit, jakože jste k ničemu, když se vám v citlivém období něco nepovede.

6. Dostaňte to ze sebe

Pište, malujte, běžte se vyřvat za město. Cokoliv vám pomůže ze sebe ty pocity a myšlenky dostat. Mně se nejvíc osvědčilo psaní, protože jakmile ty myšlenky dáte na papír, mozek má pocit, že už jsou někde uložené a přestane se jimi tak intenzivně zabývat.

7. Najděte si někoho, komu se můžete svěřit

Zvlášť pokud nechcete chodit k psychologovi (ale vážně nad tím pouvažujte, protože se může stát, že zahltíte svého přítele tak moc, že nebude schopný vám pomoci), nebo pokud už jste k němu chodit přestali. Stačí jeden jediný člověk, o kterém budete vědět, že mu můžete říct, co vás trápí a že vás neodsoudí. Jeden člověk, který bude znát vaše nejtemnější tajemství a unese je. Vybírejte pečlivě, protože se může stát, že ne každý je na to připravený, nebo k tomu ochotný. Neberte si to osobně, ti lidi vás pořád mají rádi a pořád vám stále můžou pomoct, jen ne takhle. Může vás jen vyslechnout, poradit vám, říct vám, že jste idioti, když budete sami sebe srážet – stane se tím aspektem duše, který vám chybí, tou oporou, než si ji dovedete najít sami v sobě. Jděte za ním pokaždé, když budete mít pocit, že ztrácíte cestu. Když budete vědět o této jedné osobě, vyhnete se tomu, že v okamžiku paniky nebudete vědět, na koho se obrátit. Smluvte si s ním třeba nějaké znamení, aby poznal, že jde o krizovou situaci a vyhnuli jste se tomu, že nebude vědět, co s vámi.

8. Nebojte se tmy

Většina lidí se bojí pohledu do sebe. Neví, co je tam čeká. Mají strach, co by tam mohli najít. Mám pro vás smutnou zprávu – bez pohledu do sebe to nepůjde. Můžete vyzkoušet všechno, ale pokud nebudete sami ochotní s tím něco dělat, nikdy se doopravdy nikam nedostanete. Chce to odvahu postavit se svým démonům. Ale slibuji, že na to máte. Když jsem to zvládla já, zvládnete to i vy. Nejsem v ničem lepší. Byla jsem na úplném dně. Došla jsem k názoru, že můj život nemá smysl a že je naprosto logické takový život ukončit. Nebyla jsem zoufalá. Došla jsem k tomu naprosto chladnou logikou. A nikdo mě nedokázal v mém rozhodnutí zvrátit. I z toho se dá dostat.

Potřebujete se ponořit do těch temných vod své duše. Zkoumat, co cítíte a proč. Otevřít se sami před sebou. Nelhat si. Je možné, že se vám nebude líbit, co najdete. Ale poznat své démony je první krok k tomu, abyste s nimi začali něco dělat. Ptejte se, co z minulosti ovlivnilo vaše současné názory. Všímejte si asociací. Můžete si to všechno psát. Můžete to konzultovat se svým psychologem. Můžete se na to dívat jako na dobrodružnou výpravu. Pokud se vám to podaří, můžete od sebe i odstoupit a dívat se na to, jakobyste pomáhali příteli. Cokoliv vám pomůže, je dobré. Tady nejsou žádná špatně.

Když už se vám povede dostat se z nejhoršího, pravděpodobně se budete bát, že do toho spadnete znovu. Je to možné. Ale není třeba se toho bát. Jakmile jste se z toho dostali jednou, dostanete se z toho i podruhé. A to, že jste do toho zase spadli, není žádná tragédie. Tragédie by byla v tom zůstat. Budete padat. Budete padat hodně. Ale je to o tom se pořád znovu zvedat.

9. Běžte ven!

Tenhle bod by si zasloužil i tři vykřičníky. Vždycky jsem byla naprosto vykolejená z toho, jak velký to na mě mělo účinek. Samozřejmě, je to to poslední, co se vám chce. Ale život se děje tam venku, ne mezi čtyřmi zdmi vašeho pokoje. Je tam čerstvý vzduch, ten potřebujete jako sůl. Je tam sluníčko, které je zdrojem vitamínu D, který je dalším krokem k dobré náladě. Můžete pozorovat svět, jak běží kolem vás. Můžete si zajít do lesa, což je alespoň pro mě strašně uklidňující. Možná zjistíte, že má smysl žít, abyste ještě jednou viděli ten západ slunce, cítili dotyk větru nebo trávy, mohli pozorovat veverky honící se ve větvích nebo hemžící se mravence.


Předchozí body byly moje. Tady jsou ještě nějaké další, většinou profláklé typy, pod které bych se ovšem podepsala: 


10. Začněte cvičit. Ideální je zaplatit si nějaký kurz, protože vás to donutí tam chodit. A nebo se domluvit s někým, kdo bude cvičit s vámi, abyste se vzájemně motivovali (vybírejte si takové lidi, o kterých víte, že se na to po chvíli nevykašlou).  Je jedno, co to bude za cvičení – běhání je dobré na vytrvalost, takže i myšlenkově vám dost pomůže, plavání je dobré na uklidnění a dech, což se hodí, pokud bojujete s úzkostí, tanec vám pomůže k lepšímu uvědomění a přijetí vlastního těla, cvičení u kterého se hodně namáháte a zapotíte, zase uvolňuje endorfiny. Zkuste něco. Cokoliv.

11. Vyzkoušejte aromaterapii, terapii pomocí barev, přírodní léčiva. Vůně jako levandule, rozmarýn, meduňka, růže, eukalypt a spoustu dalších pomáhají proti úzkosti a depresím. Vyberte si tu, která vám nejvíce voní (pokud vám nějaká nevoní, nemá smysl si tím zasmradit celý barák, i kdyby měla být zázračná). Můžete si dát pár kapek do koupele nebo si pořídit aromalampu. Vybírejte si pozitivní a uklidňující barvy. Vyhněte se tmavým barvám a ze začátku i ostrým – mohly by na vás být moc agresivní a probouzet ve vás úzkost. Doporučuju modrou a zelenou – jsou uklidňující. Co se týče přírodních léčiv – čaje z bylin jako mateřídouška, meduňka a heřmánek zná každý. Mně se osvědčila třezalka – tu můžete dostat i jako tabletky. K dostání jsou i směsi proti úzkosti s kozlíkem lékařským. Další přírodní léčiva, co můžete zahrnout do jídelníčku, jsou Omega 3, ty najdete v rybách a ořeších. Pokud nejíte ryby, můžete si koupit kapsle rybího tuku. Vitamín B vám určitě neuškodí. Stejně tak jíst zdravou a vyváženou stravu. Zapojte do svého jídelníčku hodně zeleniny, vyhněte se pojídání sladkého (Pokud nemůžete, jako já, vydržet bez čokolády, hořká je výborná a pomáhá. ) a fast foodů. Udělejte si na jídlo čas a jezte pravidelně. Dodržujte pitný režim (budete překvapeni, jak moc to udělá). Stejně tak spánkový režim – určete si dobu, kdy budete chodit spát a dobu, kdy budete vstávat a snažte se ji dodržovat. Spát příliš je stejně nezdravé jako spát málo.


12. Meditujte. Je jedno, jak to pojmete. Může to znamenat pár minut, kdy si v klidu a tichu sednete a strávíte je jen se sebou. Můžete se probírat svými myšlenkami. Zkusit řízenou meditaci. Modlit se. Vyjmenovat všechny věci, za které jste vděční. Začít s jógou. Cokoliv vám nejvíc vyhovuje. Každopádně, v nějaké formě to doporučuju zařadit do svého denního režimu.

No comments:

Post a Comment